Faktor erodovatelnosti půdy (K) je jedním z šesti faktorů vstupujících do tzv. Univerzální rovnice USLE (Wischmeier, Smith 1978) pro stanovení intenzity vodní eroze.
Faktor K je v USLE definován jako ztráta půdy ze standardního pozemku vyjádřená v t.ha-1 na jednotku erozní účinnosti deště R. Hodnota faktoru K závisí na textuře a struktuře ornice, obsahu organické hmoty a propustnosti půdního profilu. Tento faktor představuje náchylnost půdy k erozi, tedy schopnost půdy odolávat působení rozrušujícímu účinku deště a transportu povrchového odtoku.
Mapová vrstva byla vytvořena na základě hodnot faktoru erodovatelnosti půdy (K) pro jednotlivé hlavní půdní jednotky (HPJ) z databáze BPEJ.
Tab.1. Kategorie půd podle náchylnosti k erozi
| kategorie náchylnosti k vodní erozi | hodnoty K faktoru | popis půd |
|---|---|---|
| půdy nenáchylné | do 0,20 | půdy zrnitostně značně lehké, vodopropustné a výsušné, půdotvorným substrátem jsou převážně písky, struktura je spíše špatně vyvinutá, převažuje zrnitá, obsah humusu je nízký, z hlediska nejnižších hodnot K faktoru se zde přímo projevil pozitivní vliv zrnitostního složení ornice, a tím i infiltrace vody do půdy a propustnosti půdního profilu |
| půdy slabě náchylné | 0,20 – 0,30 | převažují rozmanité půdy, vytvořené z různých substrátů a o různých charakteristikách, mají vysoký obsah humusu a dobrý strukturní stav, či se jedná o propustné a zrnitostně lehké půdy |
| půdy středně náchylné | 0,30 – 0,40 | dvě uskupení půd – v první z nich se jedná o půdy, kde převažuje dobrý vláhový režim a dobrá strukturnost ornice, substrátově je skupina pestrá, od spraše přes flyš až po různé horniny; v druhém uskupení se jedná o půdy převážně zamokřené, kde je vysoký obsah humusu |
| půdy silně náchylné | 0,40 – 0,50 | jsou to zejména černozemě na spraši s vysokým obsahem humusu, dobré strukturnosti a propustnosti půdního profilu, dále půdy, kde působí proces illimerizace a některé hydromorfní půdy |
| půdy nejnáchylnější | nad 0,50 | jsou zde zařazeny převážně z hlediska úrodnosti velmi kvalitní půdy (černozem luvická, hnědozem, apod.), hlavním důvodem náchylnosti k vodní erozi je zrnitostní složení ornice a snižující se obsah humusu; nepříznivě se zde projevuje proces illimerizace, kdy dochází k posunu jílu (eluviální horizont) dolů profilem (iluviální horizont), ochuzený (eluviální) horizont je pak ve většině případů přiorán a promíchán s ornicí, a tím je následně díky nepříznivé zrnitosti (velký obsah prachovitých částic), nižšímu obsahu humusu a horší struktuře snadno erodován |
Obr.1. Statistika faktoru erodovatelnosti půdy (K) na ZPF (výpočet je vztažen k databázi LPIS ze dne 15.4.2010.)
Hůla, J., Janeček, M., Kovaříček, P., Bohuslávek, J: Agrotechnická protierozní opatření, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i., Praha, 2003, 48 s., ISSN 1211-3972.
Janeček, M. a kol.: Ochrana zemědělské půdy před erozí, metodika, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i., Praha, 2007, 76 s., ISBN 978-80-254-0973-2.
Janeček, M.: The Potential Risk of Water and Wind Erosion on the Soils of the Czech Republic, In: Scientia Agriculturae Bohemica, 26, 1995 (2), s. 105 – 118.
Kvítek, T. a kol.: Identifikace potenciálních zdrojových lokalit plošného zemědělského znečištění – standardizovaný podklad pro projektování komplexních pozemkových úprav, metodika, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v. v. i., Praha, 2008, 34 s., ISBN 978-80-904027-3-7.
Mitasova, H., Hofierka, J., Zlocha, M., Iverson, L. R.: Modeling Topographic Potential for Erosion and Deposition Using GIS, In: Int. Journal of Geographical Information Science, 10(5), 1996, s. 629-641. (reply to a comment to this paper appears in 1997 In: Int. Journal of Geographical Information Science, Vol. 11, No. 6)
Mitasova, H., Mitas, L., Brown, W. M., Johnston, D.: Multidimensional Soil Erosion/Deposition Modeling and Visualization Using GIS, Final report for USA CERL. University of Illinois, Urbana-Champaign, IL., 1998.
Vopravil, J.: Nové určení faktoru erodovatelnosti půdy K pro jednotlivé HPJ a půdy České republiky, In: Eroze, ČVUT v Praze, Praha, 2006.
Kadlec, M., Toman, F.: Závislost faktoru protierozní účinnosti vegetačního pokryvu C na klimatickém regionu, In: Bioklima - Prostředí - Hospodářství, 2002, s. 544 – 550, ISBN 80-85813-99-8.
Wischmeier, W. H., Smith, D. D.: Predicting Rainfall Erosion Losses – A Guide to Conservation Planning, Agr. Handbook, 537, US Dept. of Agriculture, Washington, 1978.